Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje (dále jen „Seznam“) je tvořen v souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 5. ledna 2011 č. 11 o Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015. Jeho hlavním účelem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území Zlínského kraje.

Cílem Pravidel pro tvorbu a vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje (dále jen „Pravidla“) je stanovit proces navrhování a zapisování nemateriálních statků tradiční lidové kultury do „Seznamu“, provádění periodické kontrolní dokumentace a způsob označování do „Seznamu“ zapsaných nemateriálních statků za ohrožené nebo zaniklé. Přílohu „Pravidel“ tvoří:

• vzor návrhového a evidenčního listu, který slouží pro předkládání návrhů a zároveň je i základem dokumentace nemateriálního statku tradiční lidové kultury zapsaného do „Seznamu“.

Nemateriálním statkem (souborem nemateriálních statků) tradiční lidové kultury se rozumí zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého nemateriálního kulturního dědictví. Nemateriální kulturní dědictví, předávané z pokolení na pokolení, je společenstvími a skupinami lidí neustále přetvářeno v závislosti na jejich prostředí, na jejich interakci s přírodou a na jejich historii, je znakem jejich identity a kontinuity, podporuje takto úctu ke kulturní rozmanitosti a lidské tvořivosti. Tímto způsobem vymezené nemateriální kulturní dědictví se projevuje mimo jiné v následujících oblastech:

• ústní tradice a vyjádření,
• interpretační umění,
• společenské zvyklosti, obřady a slavnostní události,
• vědomosti a zkušenosti týkající se přírody a vesmíru,
• dovednosti spojené s tradičními řemesly.

Pro účely těchto „Pravidel“ se bere v úvahu pouze nemateriální kulturní dědictví slučitelné s právními normami týkajícími se lidských práv, zásadami vzájemné úcty mezi společenstvími, skupinami i jednotlivci a trvale udržitelného rozvoje.

Nositelem statku se rozumí jednotlivec nebo společenství, která uchovávají, přetvářejí a předávají statek dalším generacím.