Centrum péče o tradiční lidovou kulturu v souladu s vyhlášenou tématikou obhájilo svůj návrh výzkumného záměru Identifikace a dokumentace tradičního lidového stavitelství ve Zlínském kraji I. Uherskohradišťsko. Projekt si klade za cíl v konečném důsledku zdokumentovat tradiční stavby v celém Zlínském kraji. Jeho realizace je rozložena do několika let; předpokládá se zpracování jednoho okresu v jednom roce. V roce 2007 byly takto zdokumentovány obce Uherskohradišťska. Řešitelský tým projektu vytvořili – PhDr. Věra Kovářů, významná dlouholetá pracovnice Národního památkového ústavu v Brně, PhDr. Jana Spathová, vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje, Ing. arch. Jaroslav Novosad z Národního památkového ústavu v Kroměříži, Mgr. Petr Hlavačka, etnograf a historik z Přerova, Mgr. Jan Káčer, student Ústavu evropské etnologie Masarykovy univerzity v Brně a Mgr. Olga Floriánová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Výzkum probíhal ve dvou rovinách. První představovala celostátně daná dotazníková forma výzkumu. Respondentům ve Zlínském kraji bylo doručeno na 300 formulářů s otázkami k problematice stavitelství a religionistiky sestavenými Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici, celorepublikovým garantem této dotazníkové akce.  Muzeum dosáhlo přibližně 75 % návratnosti vyplněných dotazníků ze zkoumané oblasti. Druhá rovina projektu byla založena na plošném terénním výzkumu všech obcí jednotlivých okresů Zlínského kraje. Řešitelé projektu prováděli průzkum, vyhledávání tradičních staveb a jejich podrobnou fotodokumentaci. Shromáždili tisíce fotozáběrů staveb, jejich interiérů a sídel i krajinného prostředí, v němž se nacházejí. Při realizaci projektu se postupovalo podle jednotného manuálu fotodokumentace a odborného popisu zkoumaných objektů. Systematicky celou obec včetně humen a blízkého okolí sídel procházeli a vyhledávali všechny typy tradičních staveb i objektů, např. tradiční usedlosti, hospodářské stavby – stodoly, seníky sušírny, komory apod., sakrální objekty – kapličky, boží muka, kříže, obrázky aj. Kromě toho si všímali také sídla, sídelní krajiny, prostředí staveb, zeleně kolem ní, úpravy předzahrádek, řešení veřejného prostoru a další. Z tohoto shromážděného materiálu pak řešitelé vybírali hodnotné a zajímavé tradiční objekty k podrobnější dokumentaci a zkoumání. U usedlostí si například všímali jak vnější podoby stavby – půdorysu, orientace, průčelí, fasády, střechy – tak také interiéru, jeho dispozičního řešení, vnitřního zařízení, dále i situaci dvora, jeho zástavby, návaznosti na humna a podobně.

Tímto způsobem vznikl unikátní soubor dat současné podoby tradičního vesnického stavitelství. Tato databáze poskytuje široké možnosti využití, například se může stát východiskem k dalšímu odbornému bádání, může být základem pro výběr staveb k památkové ochraně, poskytne materiál k dalšímu srovnávacímu studiu či k publikačním či prezentačním účelům. Lze z něho vyjít při doporučeních k ochraně pro obecní samosprávy či pro majitele objektů. V praktickém využití shromážděných dat také spočívá jeden z hlavních významů uvedeného projektu.