Základ historických sbírek muzea tvořily skleněné, porcelánové a kovové předměty, získané převážně sběrem, ale i nákupem od obyvatel Slovácka. V roce 1930 byly sbírky obohaceny zakoupením starého tisku Mars moravicus Tomáše Pešiny z Čechorodu, tištěného v Praze v roce 1677, a dále 47 kusů střeleckých terčů, pocházejících většinou z 18. a 19. století. V roce 1934 muzeum zakoupilo kopie map a plánů hradišťské pevnosti z vídeňského Vojenského archívu. Velká péče byla věnována numismatice. Již v roce 1936 sbírka obsahovala 1 446 mincí a medailí, 437 kusů papírových platidel a 15 kusů pečetí, pečetítek a razítek.

Válečná léta pozastavila činnost historického úseku a rovněž 50. a 60. léta byla ve Slováckém muzeu obdobím stagnace tohoto vědního oboru. Až příchod nových pracovníků v 70. letech přinesl oživení. Veškeré historické sbírky byly inventarizovány, prováděla se průběžná evidence nově získaných předmětů a budovaly se nové historické depozitáře.

Stávající sbírkový fond historického úseku Slováckého muzea obsahuje téměř 16 000 kusů předmětů a je tvořen dvěma základními typy materiálů: písemnými dokumenty a trojrozměrnými předměty.

Stávající sbírkový fond historického úseku Slováckého muzea je tvořen dvěma základními typy materiálů: písemné dokumenty a trojrozměrné předměty. Mezi zajímavé soubory patří především sbírka militárií, v níž vyniká již zmíněná kolekce střeleckých terčů, dále středověké sečné a palné zbraně, stejně jako výzbroj z 2. světové války. Skutečnými skvosty jsou předměty dokumentující minulost města Uherského Hradiště: pozdně gotická stříbrná monstrance, křišťálový renesanční kříž a stříbrný pečetní typář. Mezi nejzajímavější písemné dokumenty patří soubor starých tisků, v němž převažují různá vydání Bible, kolekce map a plánů, zejména hradišťské pevnosti. V posledních letech je systematicky doplňován fond pohlednic obcí a měst okresu Uherské Hradiště, který je využíván nejen k výstavní činnosti, ale také badateli z řad architektů a projektantů, neboť jsou mnohdy jediným zdrojem informací o vzhledu budov, ulic i částí obcí a měst v minulosti. Hojně je badateli využíván i fond pozůstalostí významných osobností, za všechny jmenujme Bedřicha Beneše Buchlovana, Arnošta Hrabala či Rozky Falešníkové. Vybudování nových depozitářů v roce 2005 v areálu bývalých kasáren umožnilo zintenzivnění péče o sbírkový fond trojrozměrných předmětů oddělení historie.