* 1949, Vážany
roz. Bartoňová
Práce s textiliemi – šití krojů
Vážany

Helena Lakosilová pochází z rodiny, která má krejčovské řemeslo v krvi po několik generací. Krejčími byli jak její dědeček František Bartoň (1890–1980), otec Alois Bartoň (1920–2007), švadlenou byla i maminka Marie Bartoňová (1924–2006), která se vyučila v Ořechově a po celý život šila v domácnosti. Pro Helenu bylo proto samozřejmostí, že si pro své budoucí povolání zvolila krejčovské řemeslo. V letech 1964–1967 se vyučila krejčovou v Oděvním podniku Prostějov a po vyučení nastoupila do OP Prostějov, závodu Uherské Hradiště. V roce 1982 odešla z OP Prostějov do krojového oddělení družstva Slovač, kde získala další zkušenosti od tehdejších mistrů a spolupracovníků, především od krojového krejčího Václava Mikulky.

V roce 2004 si Helena Lakosilová založila samostatnou živnost a v dílně ve svém rodinném domě ve Vážanech se věnuje šití krojových součástek pro celé široké okolí. Její specializací jsou především ženské krojové součástky (spodnice, fěrtúšky, šorce a fěrtochy, kordulky, rukávce, jupky). Z mužského kroje šije košile různých střihů (dudovice, sámkovice a košile dle konkrétního krojového regionálního typu – valašské, horňácké, hanácké, podlužácké, kopaničářské ad.), drle, zástěry, ale také beranice z černé beránčiny – krulu. Tedy vše to, co lze nazvat lehkou krojovou krejčovinou. Ovládá nejen strojové a ruční šití, ale také vrapení (rukávce, šorce, fěrtochy), plisování i jednodušší formy ruční výšivky. Pro stylizace a rekonstrukce krojů používané folklorními soubory a pěveckými sbory využívá i strojové výšivky. Často zhotovuje také zakázky pro Slovácké divadlo – zejména kostýmy nebo jejich části, kde kostýmní výtvarnice navrhne úpravu plisé. Náročnou techniku plisování ovládá jako jedna z mála švadlen.

Pro jednotlivce šije hlavně sváteční a obřadní formu krojů užívanou při hodech, prvním svatém přijímání či svatbě. Ve velké míře se na ni stále obracejí soubory, pro které šije krojové stylizace a rekonstrukce určené pro jevištní prezentaci folklorního materiálu. Nejvíce zhotovuje krojové součástky z oblasti Uherskohradišťska, ale také z Veselska, Strážnicka, Podluží či Horňácka. Šila i kroje ze Slovenska či Hané. Na Uherskohradišťsku prakticky není soubor nebo muzika, jejíž některé krojové součástky by nevyšly v dílny Heleny Lakosilové, která se šití krojů věnuje nepřetržitě více než čtyřicet let. I po tak dlouhé době ji práce stále baví, ráda se setkává s lidmi a těší ji, když své výrobky vidí na pódiích i v hodových průvodech.