* 1938, Vizovice
roz. Lutonská
Drobné zvykoslovné předměty, práce z těsta – vizovické pečivo
Vizovice

Jarmila Rychlíková se narodila v roce 1938 v rodině pekaře Alfonse Lutonského ml. a jeho ženy Vincencie. Její vztah k tvarování zdobného pečiva pramení z rodinné tradice, protože otec byl vnukem Jana a Františky Lutonských, původců výroby vizovického pečiva, a synem Alfonse Lutonského, s jehož jménem je proslulost tohoto jedinečného regionálního druhu figurálního pečiva neodmyslitelně spjata. Sama tvůrkyně představuje čtvrtou generaci rodiny Lutonských a zároveň je jejím nejstarším žijícím členem.

Její vztah k výrobě zdobného pečiva ovlivnilo především období, které prožila ve společné domácnosti se svými prarodiči. Každodenní pomoc při plnění jejich četných objednávek se stala přirozenou součástí jejího života. Již v raném dětství byla zběhlá v dílčích úkonech tvarování těsta, stejně jako další členové rozvětvené rodiny Alfonse Lutonského.

Jarmila Rychlíková vystudovala Střední pedagogickou školu v Kroměříži a celý svůj profesní život (1957–1991) prožila na několika základních školách bývalého zlínského okresu (Lípa nad Dřevnicí, Želechovice, Březůvky, Vizovice a Zádveřice) jako učitelka na prvním stupni. Výrobou vizovického pečiva se soustavně zabývá od roku 1980.

Tvorba z přesného těsta byla součástí jejího života také v období dospělosti. V sedmdesátých letech jí předala své dovednosti ve tvarování vizovického pečiva matka Vincencie (1899–1980), která byla v roce 1976 za svůj um oceněna titulem Mistr lidové umělecké výroby. Často jí vypomáhala s objednávkami, ale samostatné tvorbě se soustavněji začala věnovat až po její smrti, kdy se spolu se sestrou Vlastou (1942–1992) stává její pokračovatelkou.

Své výrobky odváděla deset let (1980–1990) Valašskému muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V tomto období se podílela také na četných animačních aktivitách zmíněné instituce. Mimo to své výrobky prezentovala na výstavách v regionu. S cílem seznámit nejmladší generaci s místní tradicí a umožnit tak získání vlastního prožitku s vizovickým pečivem pořádala předvádění výroby i na základních školách ve Vizovicích, Zlíně, Malenovicích, Přerově a v Brně.

Prvotní tvary figurálního pečiva byly jednoduché – zvířátka, mašličky, růžičky, postavy jen zřídka. Teprve po válce se začaly tvořit svícny, betlémy, věnečky a později pak další i větší kompozice. Původní tvarosloví zahrnovalo čtyřiatřicet základních antropomorfních, zoomorfních a vegetativních tvarů. Jejich tvůrci se nesnažili o dokonalé připodobnění výrobku skutečnosti, ale o zdůraznění prvků, které jsou pro ztvárňovaný motiv typické (např. ocas veverky, hřeben kohouta či uši zajíce). V dobovém měřítku lokálního společenství byly vnímány a oceňovány právě významy některých zvířecích znaků, vztahujících se nejčastěji k staré prosperitní, magicko-ochranné a magicko-očistné symbolice.

Od devadesátých let minulého století se výrobě vizovického pečiva věnuje již jen příležitostně pro známé, svou rodinu, případně na objednávku.

V souvislosti se svou profesí předávala své znalosti a dovednosti v rámci předvádění výroby jak na základních školách ve Vizovicích, Zlíně, Malenovicích, Přerově a v Brně, tak široké veřejnosti především na jarmarcích tradičních řemesel v Rožnově pod Radhoštěm a v kulturních institucích na Zlínsku. Svou tvorbu předváděla také na pravidelných kolektivních výstavách vizovického pečiva převážně ve zlínském regionu.

Jarmila Rychlíková začala předvádět výrobu vizovického pečiva již v sedmdesátých letech 20. století v předvánočním a velikonočním čase pro základní a mateřské školy ve Vizovicích a blízkém okolí, ale i ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V osmdesátých letech 20. století předváděla na Odborném učilišti ve Vizovicích (opakovaně), Základní škole v Přerově (opakovaně), Základní a mateřské škole ve Vizovicích (opakovaně), v Městské knihovně v Gottwaldově (opakovaně) a i nadále spolupracovala s rožnovským Valašským muzeem v přírodě. V devadesátých letech předváděla výrobky z vizovického pečiva na Mezinárodních veletrzích cestovního ruchu Regiontour v Brně, v Domově mládeže ve Zlíně a opakovaně v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě.

Počátky prezentace výrobků Jarmily Rychlíkové sahají až do roku 1978, kdy vystavovala v sále sokolovny ve Vizovicích. Vystavovala ve Vizovické jizbě (prodejní výstavy vizovického pečiva, keramika, grafika, malované talíře, loutky a dřevořezby) v sále Kulturního domu ve Vizovicích (1981). Prezentovala se při prodejní výstavě Vizovické pečivo a perník v sále Kulturního domu ve Vizovicích (1985), následovala další prodejní výstava Vánoční ozdoby v Domově mládeže ve Zlín v roce 1992. Účastnila se výstavy „Voňavá výstava“ ve Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm v areálu Dřevěného městečka (1982), výstavy figurálního pečiva, perníku a valašských kraslic v Praze (1984). Naposled se prezentovala ve výstavě Vizovické pečivo – lidové umění v proměnách času v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně (2018).

V roce 1981 získala ocenění Pracovník lidové umělecké výroby (osvědčení o odborné způsobilosti).