* 1965, Uherské Hradiště
roz. Preclíková
Práce s hlínou – tradiční tupeská keramika – fajáns
Břestek

Vliv na budoucí povolání Hany Šubrtové měly tatínkovy sestry, které malovaly keramiku. Především teta Josefa Loučková ze Zlechova, vynikající malířka keramiky v dílnách Lidové tvorby v Tupesích, ji v dětství inspirovala k malování i k modelování keramiky. Zájem o výtvarnou tvorbu projevovala již na základní škole, proto navštěvovala keramiku v Lidové škole umění v Uherském Hradišti. Pro povolání malérečky se definitivně rozhodla, a proto absolvovala odborné učiliště v Praze, kde se vyučila jako keramička. Poté pracovala téměř dvacet let v  Tupesích v Lidové tvorbě, později přejmenované na Dekor, kde pod odborným vedením výborných mistryň Blanky Füllepové a Zuzany Hartlové získala dlouholetou praxi. V tupeské dílně čerpala cenné rady a zkušenosti i od dalších malířek, které ji zasvětily do základního postupu malování, rozvržení vzorů a míchání barev. Po zrušení této dílny pracovala ještě přechodnou dobu v keramice Keva v Tupesích a v keramice ART VARE ve Zlechově. V roce 2006 si založila živnost, vybudovala keramickou dílnu s pecí a hrnčířským kruhem doma v Břestku.

Hana Šubrtová je dnes jednou z mála malířek fajánse, která toto specifické umění ovládá na vysoké úrovni a stále jej provozuje. Zabývá se výlučně tradiční technologií a vzory. Během let se naučila malovat nejrůznější motivy od tradiční tupeské růže až po staré habánské vzory, současně se snaží vytvářet i vlastní osobité dekory. Používá především modrou barevnost vzorů, ale vytváří i barevné kombinace modré se žlutou, zelenou nebo s tlumenými odstíny červené. Její džbány, vázy, talíře, hrníčky či svícny se vyznačují originalitou výtvarného zpracování. V současnosti tvoří a maluje i menší betlémy, kraslice či obklady a kachle do interiéru.

K práci potřebuje Hana Šubrtová především dobrou hlínu, glazuru, správně zařezané umělé či přírodní štětce a především barvy. Některé z nich je nutné míchat na vhodný odstín. Před samotným malováním je potřeba si vzor rozvrhnout, rozdělit na plochu a základní osu si předkreslit tužkou. U vlastního malování je pak důležitá zručnost a preciznost, která je jí vlastní.

V současnosti pracuje nejen na tradičních tvarech a vzorech majoliky, ale ráda rozvíjí i vlastní invenci při používání nových modernějších dekorů, ale také zavedení nových technologií, např. při výrobě kachlí. Práce nad touto nově poptávanou výrobou je složitá; hlína se musí ručně natlačit do forem, vyrovnat, z rubové části zdrsnit, dlouze sušit, obrousit hrany a pak teprve vypálit. Při sestavování vzoru z kachlí je nutné vše rozkreslit na vyskládaných kachlích na rozlehlé ploše a pak je teprve možné přejít k malování. Takto ručně malované obklady tvoří na zakázku. Výrobky tradičního tvarosloví prodává na trzích po celé republice, o její majoliku je zájem i v zahraničí. Hana Šubrtová se snaží své umění předávat i dalším zájemcům. Na podzim 2017 pořádala prostřednictvím MIC v Uherském Hradišti kurz malování majoliky, na jaře 2018 vedla kurz ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Výrobky Hany Šubrtové vycházejí z tradičního tvarosloví, původních barevných kombinací, které svou vlastní invencí rozvíjí do osobitého rukopisu s vysokou estetickou úrovní a precizním řemeslným zpracováním.