Vlasy a jejich úprava jsou dodnes výrazným a viditelným znakem v životě člověka, zajímavým a významným kulturním fenoménem. Především úbor hlavy vypovídal o věku či stavu každého jedince. Účes ženy úzce souvisel s jejím věkem, s jejím sociálním i stavovským zařazením – svobodná, vdaná, svobodná matka. Obecně platilo, že účes a pokrývka hlavy charakterizovala lidskou bytost. Rozdíl mezi účesem vdané ženy a svobodného děvčete byl odlišný v úpravě i formě účesu, stejně jako v odlišném způsobu pokrytí hlavy či vlasů. Od konce 19. století se tyto rozdíly postupně stíraly.

Svobodná děvčata měla hlavu nepokrytou; měla dva copy volně spuštěné a na konci s pentlí, s pěšinkou uprostřed. Díky souborové práci v druhé polovině 20. století si děvčata již běžně česala vlasy na hladko. V současnosti často pletou vedoucí dětských folklorních souborů svým dětem francouzské copy.

Ženy měly vlasy hladce sčesané a zapletené do copu, obvykle stočené v týlu. Ještě v druhé třetině 20. století bylo na Slovácku pravidlem, že žádná z žen nechodila s odkrytou hlavou, mnohdy si šátek nesejmula ani před vlastním mužem. Vdané ženy, pokud oblékají kroj, mají účesy skryté pod šatkou, šátkem či čepcem. Všední kroj obléká velmi malé procento žen a dnes už není pravidlem, že by žena měla hlavu pokrytou šátkem po celý den.

Cílem studie bylo vysvětlit úpravu hlavy obecně a pak tu, která se vyvíjela v průběhu času nejen u svobodných, ale u vdaných žen a svobodných matek. Na tyto kapitoly navazuje nástin základní vývojové tendence v úpravách hlavy, jež má podkapitoly tvarování úvazů ze samotných vlasů, pomocí podložek, pomocí obálenek, čepců, tvarování vlasů nad čelem a příčesků.

Stěžejní je pojednání, které nastiňuje základní vývojovou  typologie pokrytí hlavy – od nejstarší pokrývky hlavy – šatky, přes měkký a tvrdý čepec k šátkům všeho druhu. Každá jednotlivá pokrývka hlavy měla svůj účes. Pod šatku nosila děvčata copy volně spuštěné. Pod čepce se ženy česaly několika způsoby, ale nebylo rozdílu účesu pro všední a sváteční den. Vlasy se vždy zaplétaly do jednoho nebo dvou copů. Dva copy obvykle upevňovaly okolo hlavy, pokud se česaly na jeden cop, pak jej stočily do drdolu v týle. Na ně pak pokládaly čepce nebo šátky. K problematice vlasů a účesů patří také jejich hygiena, která je shrnutá v dílčí kapitole, stejně jako úprava hlavy v různých podregionech Slovácka v období prvních dvou třetin 20. století.

Při studiu tohoto tématu jsme vycházeli z bohaté literatury pojednávající o úpravě hlavy v jednotlivých regionech, podregionech či lokalitách na Slovácku v období přelomu 19. a 20. století až do jeho druhé třetiny. Řadu materiálů jsme získali od informátorů, kteří jsou uvedení celým jménem, rokem jejich narození a udáním místa.