Existence obecní samosprávy je doložena od počátku 17. století z černých knih loveckého práva hradu Buchlova. Jeho přísedícími byli fojti a později i pudmistři a konšelé okolních obcí. Dalším zdrojem informací jsou pozemkové knihy obcí Buchlovice a Břestek z počátku 17. století. Již samotný fakt, že se obce zdejšího panství výrazně podílely na vedení pozemkových knih, naznačuje jejich značně svéprávné postavení. Z obsahu těchto knih lze spojením s obecně známými skutečnostmi zrekonstruovat alespoň základní obrys fungování obecních úřadů v průběhu 17. století. Orgány samosprávy obce tvořil rychtář a sbor konšelů. Z tohoto kolektivního orgánu ve druhém desetiletí 17. století vystupuje do popředí jeho představený purkmistr, později zvaný pro odlišení od městské správy pudmistr. Ten na sebe postupně strhával rychtářovy kompetence, až jej zatlačil do pozadí a přeměnil na pouhého dozorce na plnění poddanských povinností, zejména robot. Ve druhé polovině 18. století byl již bezpochyby nejdůležitější osobou ve vsi pudmistr. Ze služební přísahy pudmistra i dalších dochovaných dokumentů vrchního úřadu panství vyplývá, že nejdůležitější pravomocí pudmistra byla péče o obecní majetek a vybírání kontribuce, tj. pozemkové daně. Dále měl právo soudit drobné přestupky a také svolával obecní hromadu, jediné legální shromáždění, které mohli obyvatelé obce konat. Zde se rozhodovalo o všech podstatných záležitostech obce. Odznakem funkce pudmistra byla obecní pečeť, kterou u sebe přechovával v truhlici spolu s obecními penězi, listinami a jinými důležitými písemnostmi.