ThDr. et PhDr. Metoděj Zemek, CSc. (* 15. 1. 1915, Vlčnov – † 18. 10. 1996, Brno), dlouholetý ředitel okresního archivu v Mikulově, náležel ve druhé polovině 20. století k předním regionálním historikům na Moravě a ve Slezsku. V Zemkově rozsáhlém odborném i popularizačním díle převládají témata z oblasti regionálních a církevních dějin, vzhledem ke kvantitě jeho publikační činnosti doposud bohužel neexistuje zcela dokonalý bibliografický soupis. Mnohé z jeho textů provází řada formálních a faktografických nedostatků, proto bývá v současnosti Zemkova badatelská práce jednoduše odmítána jako celek. Je ovšem patrné, že lze v jeho aktivitách hledat nejen negativa, ale i pozitiva. Od Zemkova narození uplynulo v roce 2015 jedno století, v roce následujícím pak dvacet let od jeho úmrtí. Zmíněné dvojí výročí nabídlo zřejmou příležitost aktuálního ohlédnutí za Metodějem Zemkem a jeho celoživotním tvůrčím odkazem. Jelikož doposud neexistuje rozsáhlejší a koncepčně ustálené pojednání o Zemkově životě a díle, představuje předložený příspěvek alespoň stručný nástin tématu, který by mohl inspirovat k dalším náhledům na tuto kontroverzní osobnost. První část textu pojednává o zvoleném přístupu, pramenech a literatuře, druhá část osvětluje mnohdy složité životní osudy Metoděje Zemka, třetí část se zaměřuje na jeho odborné dílo se zřetelem k rodnému kraji – Slovácku, závěrem je zařazeno zamyšlení nad místem (významem) tohoto regionálního historika pro soudobou českou/československou historiografii.