Ve městě Vracově se každoročně o třetím říjnovém víkendu konají císařské hody. Významnou úlohu při nich hrají dva důležité atributy – věnec a káčer. Počet krojovaných, kterých se události zúčastňuje, se každoročně výrazně zvyšuje. V sobotu zastávají nejdůležitější roli svobodní stárci, zatímco v neděli jsou hlavními postavami stárci ženatí.

Na hody se pečlivě připravuje většina domácností dlouho předem. I když se žádný z jejich členů aktivně nezúčastňuje hodového zvykosloví aktivně, tedy v kroji, vnímá většina obyvatel této lokality hody jako slavnostní sváteční dny.

Nejdůležitějšími postavami v sobotu jsou svobodní stárci – svobodný chlapec a děvče. Tito připravují pohoštění pro krojované účastníky hodů, ale také pro členy chasy, kteří jim s přípravou tohoto fenoménu pomáhají, ať se již jedná o stavění slavobran před jejich domy, s přípravou hodových věnců, výzdobou domů či zvaním na hody v okolních lokalitách. Mezi členy chasy jsou v tomto městě výjimečně počítáni také ženatí muži a ženy. Hodový průvod, jehož se v posledních letech zúčastňuje na 700 krojovaných, se řadí v sobotu odpoledne u kulturního domu. Účastníci hodů na sebe z velké části oblékají vracovský kroj, který tvoří samostatnou krojovou skupinu a je nošen pouze v tomto městě. Průvodu se zúčastňují krojovaní všech věkových kategorií, bez rozdílu manželského stavu. V čele průvodu jde vlajkonoš s praporem, krojované děti, stárci z loňského roku a ženatí stárci, ženatí muži, dechová hudba, ženy a nakonec svobodní mládenci. Průvod jde nejprve k místní radnici, kde žádá loňský stárek o povolení hodů, poté se odchází k domu nového svobodného stárka, kde se odehrává část zvykosloví s předáním hodového povolení. Průvodem se poté odchází k domu mladé stárky a pak společným průvodem k místní Sokolovně. Zde se také odehrává večerní zábava, kterou pravidelně navštěvují členové přespolních chas z blízkého okolí.

Neděle patří stárkům ženatým a celý hodový den se zahajuje mší svatou v kostele, které se ale zúčastňuje jen malý počet krojovaných. Průvod krojovaných po cestě k domu ženatých stárků absolvuje několik zastávek – u místní fary, u pekárny či hospody. Ženatí stárci – manželský pár, nesou v průvodě symbol nedělních hodů – káčera. Jedná se o živého káčera, jenž je umístěn v nosítkách, ozdobených krušpánkem. Káčer hraje v neděli stejnou roli, jako tomu bylo v předchozí den v případě věnce. Celý den je opět zakončen hodovou zábavou v místní Sokolovně.

Vracovské hody se staly největší slavností konanou na území tohoto města. Do jejich organizace se zapojují všechny spolky, představitelé města i folklorní soubory. Přesto je převážná většina povinností záležitostí místní chasy. Ustálená podoba tohoto jevu se formovala poslední třetině 20. století a dodnes zůstává z velké části nezměněna, obyčej má pro obyvatele této lokality nezastupitelný společenský a sjednocující rozměr.