Amatérským povrchovým sběrem za pomocí detektoru kovů byla na podzim 2013 získána na známém polykulturním sídlišti v trati Dřínek (Pajsarůvka) na rozhraní katastrů Vlčnova a Dolního Němčí drobná kolekce kovových předmětů z doby laténské včetně poloviny stříbrné mince. Jedná se o pozdně laténskou severoslovenskou ražbu púchovské kultury s hrbolem na averzu a koněm s výraznou hřívou na reverzu typu Spiš, varianta E-F z druhé poloviny 1. století před Kristem (obr. 1–2). Mince je ražena ze stříbra nižší kvality, velikost dochované části je 12,06/6,92 mm, váha 0,371 g. Podle výrazné koncentrace nálezů mincí typu Spiš na hradisku púchovské kultury v obci Hrabušice (okr. Spišská Nová Ves) je důvodný předpoklad, že zde byly raženy. Prostřednictvím obchodu se mince spišského typu dostaly obchodní cestou z povodí Hornádu k pramenům Váhu, podél jeho toku poté dále na západ. Ve středním Pováží trasa odbočuje k významnému hradisku v Trenčianských Bohuslavicích a přes Bošáckou dolinu překračuje údolí Bílých Karpat, odkud již je přímá cesta do Pomoraví. Nález mince typu Spiš v laténské osadě ve Vlčnově – Dolním Němčí je sice první tohoto druhu mimo oikumenu lidu púchovské kultury, přesto již naznačuje jejich kontakty s pozdně laténskymi osadami v Pomoraví.

Časově současné jsou také dosud známé komponenty sídliště v trati Dřínek. Staršími povrchovými sběry V. Hrubého a J. Pavelčíka byla získána zejména grafitová keramika zdobená svislými hřebenovými rýhami. Systematický výzkum R. M. Perničky přinesl kromě prozkoumání kulturní vrstvy sídliště také odkryv pozdně laténské polozemnice s doklady železářské a textilní výroby. Několik drobných kovových šperků přinesl také publikovaný povrchový průzkum z roku 2008. Na katastru obou obcí je přitom archeologicky doloženo několik dalších keltských sídlišť z mladší až pozdní doby laténské.