Bartoškova kronika, autorů uherskobrodských měšťanů, psaná postupně Janem Kůdelkou, Jiřím Bartoškem a Danielem Dvorským, v letech 1581 až 1594, je důležitým pramenem k historii uherskobrodského regionu. Obsahuje záznamy z let 1474–1594. Druhou kronikou z Uherskobrodska je kronika nazvaná Památky města Brodu Uherského, sepsaná Františkem Letochou, vydaná v roce 1724. Obsahuje záznamy z období 1600–1720. Třetí kronika, čerpající z předešlých dvou, sepsaná Janem Kučerou pod názvem Paměti král. města Uh. Brodu, byla vydaná v roce 1903. Záznamy v této kronice končí událostmi 19. století.

Bartoškova kronika byla v roce 2004 podrobena důsledné analýze v rámci grantu, který získalo Muzeum Jana Amose Komenského. Díky tomu mohla být také provedena i analýza astronomických, geofyzikálních a meteorologických jevů v kronice autorem tohoto příspěvku. Na rozdíl od této kroniky je v dalších uherskobrodských kronikách méně informací o astronomických a meteorologických jevech. Bartoškova kronika nám prostřednictvím svých záznamů podává kromě jevů astronomických a geofyzikálních i poměrně věrohodný obraz o meteorologických jevech, které nám dovolují v hrubých obrysech načrtnout stav klimatu v regionu Uherskobrodska a nejbližšího okolí v průběhu 16. století.

Z astronomických záznamů jsou v kronice záznamy o dvou kometách, o kometě Fabriciově z roku 1556, druhou kometu Brahe, která je zde uvedena, osobně pozoroval v roce 1577 Jiří Bartošek, když byl tou dobou v Norimberku. Obě byly pro astronomii důležité: na základě pozorování Fabriciovy komety se později ukázalo, že byla pozorovaná již dříve. Z toho vyplynul závěr, že některé komety se mohou periodicky vracet ke Slunci. Pozorování komety Brahe bylo důležité v tom, že její sledování definitivně vyvrátilo myšlenku o atmosférickém původu komet.

Dalším astronomickým jevem registrovaným v kronice bylo zatmění Slunce z roku 1485. U druhého zatmění Slunce z 30. dubna 1584 je uvedeno, že došlo k překrytí čtvrtiny Slunce Měsícem. Údaj v kronice je přesný, jednalo o částečné zatmění 21% měsíčního povrchu.

O pozorování geofyzikálního jevu jako je polární záře jsou v uherskobrodské kronice tři záznamy. Jedna byla pozorována v letech 1582, 1584 a o rok později. Pomocí Světového katalogu polárních září z období let 1000–1900, který sestavili v druhé polovině 20. století čeští vědci, astronom Ladislav Křivský a klimatolog Karel Pejml, jsme rekonstruovali sluneční aktivitu, která se zprostředkovaně projevuje výskytem polárních září pozorovaných v našich zeměpisných šířkách, a to v případech vysoké sluneční činnosti. Díky katalogu jsme zjišťovali sluneční aktivitu pro období, které sleduje Bartoškova kronika, kdy se systematické pozorování sluneční aktivity prostřednictvím pozorování slunečních skvrn neprovádělo.

Jedním z cílů našeho výzkumu bylo začlenit tři polární záře popisované v kronice do celkového průběhu aktivity Slunce. Popisované polární záře souvisely pravděpodobně s tzv. druhým maximem sluneční cyklu č. 15 v období let 1582–1583, které následovalo po prvním, odehrávajícím se v roce 1581.

Dalším úkolem bylo sestavit obraz sluneční aktivity na základě záznamů o polárních zářích od začátku 16. století do začátku 17. století, tzn. v období, kdy je v Bartoškově kronice nejvíce záznamů s astronomickou a meteorologickou tematikou. Ze zkoumaného období vyplývá, že sluneční aktivita byla v období začátku 16. století spíše mírná. Zhruba od čtyřicátých let se činnost začala úměrně zvyšovat do maxima na začátku sedmdesátých let. Pak došlo k prudkému poklesu do minima aktivity této dekády. Následoval  výrazný nárůst v první polovině osmdesátých let, to pravděpodobně v rámci maxima sluneční aktivity slunečního cyklu č. 15. Od roku 1585 do konce sledovaného období byla aktivita Slunce slabší.

Množství meteorologických záznamů činí zejména Bartoškovu kroniku velice důležitou, obzvláště pro rekonstrukci klimatických procesů a stavu klimatu v jednotlivých epochách se zřetelem na porovnání se současným stavem klimatu a stanovení určitých souvislostí a trendů spojující minulost se současností. Tak jsme mohli díky kronikářovu úsilí, analyzovat záznamy a načrtnout tak obraz o pozorování přírodních a kosmických dějů a jejich zobrazování našimi předky po celé 16. století. Hodnota informací v nich ukrytých vzrůstá, protože se vztahují k době, ve které se meteorologická data nepořizovala systematicky a instrumentálně.

Jestliže hodnotíme celkový průběh klimatu v našem regionu v průběhu 16. století, můžeme konstatovat, že klima začalo nabývat extrémnějšího průběhu v polovině století, konkrétně rokem 1555, kdy hlavně v následujícím desetiletí se vyskytovalo hodně povodní, přívalových dešťů a krupobití. Dost extrémní bylo období kolem roku 1581, kdy je registrován v Bartoškově kronice přívalový déšť, sucho a následné požáry (obr. 2). Z hlediska globálního stavu klimatu na našem území je možné připustit, že až na odlišnosti dané geografickou polohou zkoumaného území klimatické podmínky odpovídaly zjištěnému trendu výrazně deštivého období v druhé polovině 16. století.

Sluneční aktivita má vliv na stav klimatu. Potvrzuje to analýza vyvozená na základě záznamů kroniky. Zvyšující se tendence sluneční aktivity v první polovině 16. století se pravděpodobně mohla podílet na výskytu klimatických extrémů, které se projevovaly v druhé polovině 16. století.

Zprávy z druhé kroniky z Uherskobrodska, Památky města Brodu Uherského od Františka Letochy a třetí Kučerovy (ale částečně i z kroniky Bartoškovy) spadají do období, o kterém z klimatického hlediska hovoříme jako o období tzv. Malé doby ledové, což je označení pro období zhruba mezi roky 1600 až 1850, které se projevovalo jako studené s teplejšími výkyvy a výrazně zvýšenou srážkovou činností. Pro toto období je charakteristické, že bylo provázeno nízkou aktivitou Slunce a byla období, kdy na slunečním disku nebyly pozorovány žádné skvrny.

Letochova a Kučerova kronika uvádějí povodňové stavy od druhé poloviny 17. století s maximem v období let 1716 až 1737. Naší pozornost zaslouží líčení „…povodně ukrutné…“ ze srpna roku 1672, kterou způsobil přívalový déšť. V Letochově kronice je záznam o pozorování komety Kirch na konci roku 1680. Kometa byla objevena 14. listopadu 1680 pomocí dalekohledu, který byl použit k pozorování komet vůbec poprvé. Její objevení bylo dáváno do souvislosti s tehdejšími válečnými konflikty, morovými epidemiemi, které postihly i samotný Uherský Brod, jak v kronice dosvědčuje dobový astrologický komentář, který předpovídal čtyřicet let válečných útrap.

Při grafické analýze jevů z Letochovy kroniky (obr. 3) jsme zjistili, že konec čtyřicetiletého období, které měla avizovat kometa Kirch, koresponduje s razantním nárůstem činnosti Slunce na začátku 18. století. Nabízí se otázka, zda události předpovězené v astrologické předpovědi a délka jejich trvání ve srovnání s průběhem sluneční aktivity v tomto intervalu nevystihuje jedno a totéž působení kosmického prostředí na pozemské.