Studie se věnuje rozsáhlému písařskému a iluminátorskému dílu Pavla Rašky z Nové Lhoty (1706–1776). Na Horňácku a Uherskoostrožsku vznikaly od dvacátých let 18. století bohatě zdobené kancionály, nejznámější je zpěvník Martina Pomykala. Raška bývá pokládán za Pomykalova napodobitele, ale rozsahem a osobitostí díla jej překonává. Některé z Raškových rukopisů jsou známy pouze ze sekundární literatury, mnohé se ale dodnes dochovaly. Studie popisuje jejich specifickou výtvarnou výzdobu, písňový repertoár, okolnosti vzniku a další život, snaží se též určit autorství anonymních kancionálů. Zvláštní pozornost je věnována dvěma zpěvníkům uchovávaným ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, které byly v roce 2013 restaurovány Ateliérem restaurování písemných památek Bohumila Šimečka z Kyjova.