V době před rokem 1850 stáli v čele každé z obcí velehradského panství volený pudmistr (Bauermeister) a vrchností jmenovaný rychtář (Richter). Nebyli však jedinými obecními úředníky. V mnoha obcích měli své pomocníky, v první řadě mladšího pudmistra a mladšího rychtáře. Dále si podle velikosti obce také vybírali větší nebo menší počet konšelů (Geschworne). Hospodaření pudmistra s obecním majetkem kontrolovali obecní hospodáři (Gemeindwirte). Různé pomocné činnosti dle potřeby obce vykonávali placení obecní služebníci. Nejdůležitějším z nich byl obecní písař, který vedl písemnou agendu. Ke služebníkům obce patřili také obecní pastýři (Gemeinhirte), hotaři (Feldhüter) k hlídání polí a ponocní (Nachtwächter) pro strážní službu v obci samotné. Ve vinařských obcích se volil horný (Bergmeister) a k hlídání vinohradů také vinohradní hotaři (Weingartenhüter). O kostel se starali kostelníci (Kirchendiener) spolu se zvonaři. Na požární bezpečnost pak dohlíželi komináři (Kaminfeger). Každá obec jmenovala a také platila právě tolik a takové úředníky, které potřebovala. Prakticky všude, ať už šlo o městečko nebo malou ves, se vyskytovali pouze obecní písař a mladší pudmistr.