Hippolyt Hopp byl významnou osobností hudebního života, jež na přelomu 19. a 20. století pobývala v jihomoravském městě Hodoníně. Jednou ze sfér jeho bohaté činnosti byla dráha pedagogická. Byl profesorem na dvou českých středních školách – jednak na C. k. Vyšším státním gymnásiu ve Valašském Meziříčí a později na České matiční reálce v Hodoníně. Zejména podstatné je jeho působení v Hodoníně. Z dochovaných pramenů je vidno, že na ústavu nepůsobil pouze jako pedagog, ale také jako kulturní buditel, sběratel děl převážně českých autorů a pořadatel hudebních akcí. Bohužel téměř žádné informace se nedochovaly ohledně vlastní hudební školy, kterou Hopp založil a v Hodoníně řídil. Dá se však předpokládat, že právě pro tento ústav zkomponoval své nejslavnější dílo – dva cykly klavírních instruktivních skladbiček Dětem pro radost I., II. Další nezanedbatelnou činností Hippolyta Hoppa bylo osvětové působení. Skladatel byl členem či aktivně působil hned v několika kulturních spolcích. Tím nejvýznamnějším byla pro Hoppa Měšťanská beseda v Hodoníně, dříve spolek Svatopluk. Zde zastával funkci sbormistra a byl dlouholetým členem výboru. Významné pro mimo hodonínské přesahy jeho díla bylo také působení ve slavném brněnském spolku Klub přátel umění, který dlouhodobě vedl Leoš Janáček. Nejméně zdrojů se dochovalo k Hoppově funkci regenschoriho v Hodoníně. Z kusých zpráv nelze vyčíst ani přesná léta, kdy funkci zastával, a nedochoval se ani žádný notový materiál z doby jeho přibližného řízení kůru. Je také bohužel realitou, že se z celkových asi čtyřiceti pěti opusů jeho skladatelského díla dochoval notový materiál pouze ke třinácti skladbám. Zachované dílo však podtrhuje charakteristiku Hippolyta Hoppa jako velké osobnosti kulturního života města Hodonína a především hrdého Čecha.