Uherský Brod patří k nejstarším královským městům na území jihovýchodní Moravy. Jeho strategická polaha nad brodem v blízkosti moravsko-slovenského pomezí zvýrazněného pohořím Bílých Karpat jej předurčila jako významný opěrný bod moravské středověké hranice, sloužící mimo jiné i k zajištění výběru mýta při přechodu přes řeku Olšavu. Bohatý vrcholně středověký i novověký vývoj města se proto hojně projevil i v archeologických pramenech. Záchranné archeologické výzkumy v souvislosti se stavební činností v intravilánu Uherského Brodu mají již dlouhou tradici. Na starší záchranné akce navázal v roce 2015 archeologický výzkum na Hradním náměstí, kde byla v souvislosti s výstavbou nového polyfunkčního domu v rámci několika profilů zdokumentována středověká a novověká stratigrafie. Plocha stavby je situována v intravilánu staré městské zástavby v blízkosti severní části středověkého opevnění města na křižovatce „Hradního náměstí“ a ulice „Přemysla Otakara II.“, která dále vyúsťuje z města do zámeckého areálu. Po historické stránce se jedná o polohu nacházející se na samotném okraji středověkého a raně novověkého osídlení města (Fig. 1).

Při záchranném výzkumu se podařilo zdokumentovat čtyři stratigrafické situace, které obsahovaly sled středověkých a novověkých vrstev. Na základě absence středověkých kontextů ve stratigrafii severního profilu a jejich vyznění v západním segmentu profilu výkopu pro schodiště se lze domnívat, že se podařilo zachytit přibližný rozsah původní středověké parcelace, která byla orientována v ose V-Z a pokračovala mimo plochu stavby dále na východ. Při výzkumu byl evidován jediný středověký objekt, a to právě ve východním profilu zkoumané parcely. Objekt je na základě analogických nálezů přímo v Uherském Brodě interpretován jako zahloubený suterén nadzemní stavby. Díky anomáliím v zásypu objektu a zbytků zetlelého dřeva uvažujeme i o možné dřevěné konstrukci uvnitř suterénu. Z chronologického hlediska můžeme vrcholně středověké osídlení na dotčené parcele datovat pouze rámcově do pokročilého 14., ale zejména do 15. století. Podstatným zjištěním výzkumu je také fakt, že nebyly doloženy stopy staršího středověkého osídlení souvisejícího se zeměpanským hradem ze 13. století v blízkém okolí parcely. Ty se tak pravděpodobně omezují pouze na prostor terénní vyvýšeniny pod středem severní části městského opevnění. I přes fakt, že předcházející podsklepená zástavba zničila velkou část původní městské parcely, podařilo se získat alespoň rámcové informace o jejím charakteru a chronologii osídlení, které doplnily mozaiku našeho poznání o topografickém vývoji královského města Uherský Brod.