Studie informuje o objevu dvou dosud neznámých archeologických lokalit v jihovýchodní části Chřibů, reprezentovaných nálezy více jak dvou desítek metalických artefaktů. Oblast Chřibů představuje z archeologického hlediska velmi potencionální území pro prospekční aktivity i cílený výzkum. I přes kopcovitý charakter terénu, husté zalesnění a horší dostupnost stále přibývají nové ojedinělé nálezy i celé lokality. Jedním z prezentovaných případů je objev dvou koncentrací metalických artefaktů na svazích vrchů „Špidlák“ a „Holý kopec“ (Fig. 1: A). V letních měsících roku 2015 byly na dotčených polohách provedeny terénní průzkumy a detektorové prospekce s podporou GPS.

Po geografické stránce se obě koncentrace nacházejí na svazích výrazných návrší po levé straně silnice vedoucí z Osvětiman do Koryčan, kterou lemuje na dně hluboce zaříznutého údolí koryto Klimentského potoka. První z koncentrací byla zaznamenána pod vrcholem kopce „Špidlák“ (515,1 m n. m.). Nálezy se koncentrovaly zejména na plošině přibližně oválného tvaru, která je na severu ukončena drobnou terénní vyvýšeninou (Fig. 2) a směrem k JV jazykovitě vybíhá do nevýrazné ostrožny. Několik dalších artefaktů bylo nalezeno také v prudkém SV svahu pod výše zmíněnou plošinou (Fig. 1: B). Pouze jediný předmět byl nalezen mimo hlavní koncentraci, a to přibližně 50 m severním směrem níže po svahu na vrstevnici 450 m n. m. Z hlediska prostorových aspektů nevytvářejí nálezy žádné výraznější kumulace, jedná se spíše o shluk jednotlivých bodů rozmístěných na poměrně velké ploše několika set metrů čtverečních.

Druhá, početně menší, koncentrace byla objevena na SV svahu pod vrcholem „Holého kopce“ (458,3 m n. m.). Místem probíhá lesní cesta vedoucí od silnice v udolí Klimenstkého potoka, vzdáleného od popisovaného naleziště přibližně 500 m. Centrální část koncentrace tvoří dva železné a jeden bronzový předmět nalezené ve vzdálenosti několika metrů od sebe v rozmezí vrstevnic 442–446 m n. m. Další artefakt se pak podařilo získat o zhruba 160 m severněji na vrstevnici 430 m n. m. (Fig. 1: C).

Z rozboru druhového spektra metalických nálezů je zřejmé, že se v obou koncentracích vyskytují předměty související s různými odvětvými lidského života. Z jednotlivých kategorií náleží nejvíce nálezů ke skupině stavebních kování (7 kusů), kam lze zařadit především hřebíky, petlici, závoru, klíč a další předměty související s konstrukcí staveb popřípadě s mechanismem zámků či jiným způsobem zabezpečování dveří. Dále jsou početněji zastoupena militária (4 kusy), reprezentovaná hroty pěchotních nebo jezdeckých kopí a také hroty střel s trnem i tulejí (Fig. 3), dle jejich subtilnosti patrně pro střelbu z luku. Více exepláři je rovněž zastoupena kategorie výstroje koně a jezdce (4 kusy), zahrnující fragmenty podkov a ozubené kolečko ostruhy (Fig. 4). Dále se vyskytly artefakty klasifikovatelné jako předměty osobní výbavy (bronzový prsten), zemědělské nářadí (srp) a řemeslné nástroje (sekera), i když v případě posledně zmíněného artefaktu nemůžeme vzhledem ke kontextu nálezové situace vyloučit ani využití ve funkci zbraně. Některé zlomky železných předmětů (3 kusy) pak nebyly blíže zařazeny do žádné z uvedených kategorií. Z chronologického hlediska spadají metalické nálezy do rozmezí od mladší doby hradištní po vrcholný středověk.

Interpretace prezentovaných koncentrací metalických předmětů není jednoznačná a nabízí široké spektrum hypotéz opírajících se jak o geograficko-prostorové vztahy, přítomnost dalších nálezů, tak o historické zprávy. Obě nálezové polohy jsou situovány na strategických, vyvýšených bodech v terénu s možností kontroly staré stezky procházející údolím pod oběma vrcholy. Vzhledem k absenci jakýchkoli dalších nálezů z ostatních složek hmotné kultury bychom však mohli v těchto místech uvažovat spíše o krátkodobém tabořišti. Vyloučit pak nelze také možnost, že se jedná o pozůstatky blíže nespecifikovaných jednorázových lidských aktivit, které se projevily jako náhodná kumulace ztrátových předmětů. Prozatím nezodpovězenou otázkou zůstává také vztah koncentrací k hradisku sv. Klimenta u Osvětiman, v jehož zázemí se nacházejí.