Autorem vůbec nejstaršího popisu vlčnovské jízdy králů je Jan Janča (1866–1928), rodák z Vlčnova, novinář a beletrista. Dílo Jana Janči je však již takřka zapomenuto, a proto dva literární texty, v nichž zachytil přípravu a průběh jízdy králů v rodné obci, nejsou dosud v odborných pojednáních k tomuto tématu zohledněny.

Janča po studiích v Olomouci působil v redakcích moravských novin (Našinec, Slovácké noviny, Slovač a další), od roku 1896 do první světové války redigoval české noviny ve Vídni, po vzniku Československé republiky působil v novinách v Olomouci a v Brně. Zanechal po sobě literární dílo, tvořené několika povídkovými soubory a romány, vedle celé řady novinářských žánrů, zejména fejetonů.

Jízdou králů se Jan Janča ve své tvorbě zabýval dvakrát. Poprvé v povídce Dívčí půček, kterou uveřejnil v roce 1916 v povídkovém souboru U nás pod Karpaty. Příběh osmnáctiletého chlapce Tomáše sledujeme od chvíle, kdy ho přicházejí navštívit chlapci z vesnice a sdělují mu, že byl chasou vybrán za krále. V povídce je barvitým způsobem zachycena atmosféra ve vesnici v době příprav. Povídka je pro nás mimo jiné cenná i tím, že hrdina nese autobiografické rysy autorovy.

Cennější je pro nás druhý Jančův text, který sice vznikl o desetiletí později, avšak má memoárovou podobu, a je tedy prost fabulace. Literární vzpomínky na dětství nazvané Z Jožkových zápisků vyšly ve dvanácti pokračováních na stránkách brněnského listu Ruch, tedy dva roky před autorovou smrtí. Ten se rozhodl neprozradit svou identitu a text vydával pod pseudonymem Kara Mustafa. Navíc nikde v textu neuvádí název vesnice, v níž Jožka své dětství prožívá. Text tedy zůstal pro čtenáře anonymní a zůstal bez odezvy i ve Vlčnově, kde s největší pravděpodobností ani noviny, v nichž vzpomínky vycházely, nikdo neznal. V textu nalezneme řadu zajímavých informací o průběhu příprav, krojovém oblečení a výzdobě koní i samotném průběhu jízdy králů v době Jančova dětství, tedy koncem sedmdesátých let 19. století. Tímto vročením nabyla práce Z Jožkových zápisků povahy nejstaršího literárního pramene vlčnovské jízdy králů. Laické i odborné veřejnosti jsou od roku 2008 oba zmíněné texty dostupné jako součást malého výboru z díla Jana Janči vydaného pod názvem Dívčí půček v roce 2008 Klubem sportu a kultury ve Vlčnově.