- Rozvojové projekty
- Ediční činnost
- Konference o věznici
- Věda a výzkum
- Cena Vladimíra Boučka
- Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje
- Nositelé tradice lidových řemesel ze Zlínského kraje
- Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Zlínského kraje
- Digitální mapa tradiční kultury
- Sbírka kraslic Antonína Václavíka
- Výšivka na výřez z Uherskohradišťska
- Názvosloví etnografických sbírek
- Muzejní spolek
- Společnost přátel slivovice České republiky
- Cyrilometodějské výročí
Petra Hrbáčová: Svatební čepce na Strážnicku
Jednou ze zajímavých součástek tradičního lidového oděvu na Strážnicku je čepec. Ve Strážnici a okolí se nosily čepce trojího druhu – prvním z nich je lébka, která je dodnes nezbytným podkladem pro úvaz tureckého šátku a používá se bez ohledu na věk a stav nositelky. Druhým je tzv. čepec pod šátek, který se nosil v Petrově, Sudoměřicích a Radějově. Na tento čepec se vázal turecký šátek, zpod nějž na skráních vybíhá krajkový lem čepce. Posledním druhem je čepec svatební, který se obléká samostatně a je odznakem vdané ženy. Tyto bohatě zdobené čepce byly velice nákladnou záležitostí, a proto se neuplatnily všeobecně. Pořizovaly si je většinou jen selské dcery.
Svatební čepce se skládají z několika součástí. Základem je lébka, která čepci dává výsledný tvar. Na ni se váže vlastní čepec, zhotovený z tylu. Okraj čepce kolem obličeje lemuje úzce naskládaná paličkovaná krajka. Nejbohatší částí čepce je dénko, které se nachází v oblasti temene hlavy. Tvoří jej bohatá korálková výšivka složená z květinových a hvězdicových motivů. Poslední částí čepce jsou pentle. Ve Strážnici se nosí jedna, převázaná přes čepec, sahající na zádech až k spodnímu okraji sukně. V okolních obcích se nosí pentle dvě, první se váže podobně jako ve Strážnici, druhá leží na zádech pod ní. Pentle jsou bohatě zdobené korálkovou výšivkou. Zásadní rozdíl je v barevnosti, zatímco ve Strážnici se nosí stuhy bledě růžové a modré barvy, v okolních obcích jsou ostře červené a bílé.
Vedle vzhledu čepců je neméně zajímavá jejich funkce. Svatební čepec sloužil primárně k obřadu čepení nevěsty, které bylo ještě v padesátých letech 20. století nezbytnou součástí každé selské svatby. Po svatbě čepec žena mohla nosit ke slavnostním příležitostem, jako byla např. účast na svatbě, církevní slavnost apod. V rámci Strážnicka existovaly rozdíly v jejich využití. Pro strážnické čepce bylo charakteristické úzké časové rozmezí, ve kterém jej žena mohla oblékat, v okolních obcích Sudoměřice a Petrov bylo jejich uplatnění širší.
Zvyklosti dané tradicí se odráží i v současné praxi oblékání čepců. Ženu ve strážnickém čepci dnes máme možnost vidět už pouze v rámci folklorního vystoupení, protože vymizely příležitosti k jeho nošení. V Sudoměřicích i Petrově, kde byla norma volnější a škála příležitostí k jejich uplatnění širší, se čepce dodnes používají při výše uvedených slavnostních příležitostech.


RSS akce












