* 1957, Uherské Hradiště
roz. Vlčková
Kraslice zdobené batikou, reliéfní a vyškrabávanou technikou
Kostelany nad Moravou

Marie Hrobařová žije a pracuje v Kostelanech nad Moravou v rodině, kde se malování kraslic původně nikdo nevěnoval. Svou cestu k různým technikám zdobení vajíček si našla sama. Od dětství ráda malovala, zajímala se o ruční práce. Kraslice začala tvořit po mateřské dovolené v roce 1979, kdy přijala práci v Ústřední lidové umělecké výroby v Uherském Hradišti. Nabídka malovat kraslice ji nadchla a motivovala k tvorbě kraslic zdobených různými technikami. První kraslice malovala podle několika předložených fotografií. Bohaté zkušenosti pak načerpala od vyhlášené malířky kraslic Jarmily Lagové z Ostrožské Nové Vsi. V roce 1983 absolvovala také kurz malování zelových kraslic. Další techniku vyškrabování kraslic se naučila v roce 1985 u Marie Sekaninové z Topolné. Postupnými kroky a nesmírnou precizností a trpělivostí při výrobě kraslic se propracovala k dokonalosti zvládnutí několika různých technik. To, že jsou všechny výrobky Marie Hrobařové, které tvoří třemi odlišnými technikami tak precizní a přitom zachovávají tradiční motiviku i barevnost, je na její práci to nejcennější. Proto byla také oceněna titulem Mistr lidové umělecké výroby, který získala v roce 1989. Od roku 1990 je členkou Asociace malířů a malířek kraslic. Od roku 1991 je svobodným řemeslníkem.

Ke zdobení kraslic používá Marie Hrobařová tradiční techniky – batikování, zdobení voskovým reliéfem a vyškrabávání. Největší podíl její práce tvoří kraslice batikované. Bílé vajíčko zdobí rozehřátým voskem a postupně namáčí do jednotlivých barevných tónů při důsledném zachování barev od oranžové, červené až k černé. Nezaplněné plochy tak postupně zakrývá barvami. Závěrečná fáze spočívá v otopování, tedy stírání vosku z povrchu vajíčka, které je možné pouze opatrným nahříváním kraslice nad plamenem kahanu. Po odstranění vosku zůstane tedy na vajíčku barevný ornament. Touto technikou vytváří vzory kraslic popovských, ostrožskolhotských, valašských i jihočeských – tzv. straky. Specifickým způsobem jsou dokončovány kraslice tzv. zelové, s výrazným geometrickým motivem v barvě bílé, žluté a červené, při jejichž výrobě sehrává důležitou roli poslední krok technologie – ponoření do vody z kysaného zelí.

Voskem zdobí Marie Hrobařová i vajíčka reliéfní, přičemž zachovává barevnost i vzory a jejich kombinaci důsledně vycházející z tradice. Lokálně lze umístit tyto kraslice do oblasti jihočeských blat. Jejich výrobě se věnovala již při tvorbě pro ÚLUV a v nezměněné kvalitě a vysokém standardu řemeslné úrovně i propracovanosti vzorů pokračuje i v současné době. Rozehřátý vosk, který se barví do několika barevných odstínů od bílé přes červenou, zelenou až k modré se nanáší na již obarvené vajíčko pomocí špendlíkové hlavičky, zanechává plastický a současně kontrastní ornament. Na rozdíl od batikovaných kraslic tak vosk zůstává na vajíčku.

Poslední technikou zdobení kraslic, kterou Marie Hrobařová precizně ovládá, je vyškrabávání. Vajíčko nahřeje a rozetře na něj zvolenou barvu. Na tmavě nabarvenou skořápku pak vyškrabuje pomocí technické žiletky různé ornamenty a květinové vzory, které vycházejí z charakteristických rostlinných motivů užívaných v lidovém oděvu také na výšivce, zejména v oblasti kyjovského Dolňácka. Také u této techniky se plně projevuje precizní propracování vzorů důsledně vycházejících z tradice zdobení kraslic se zachováním lokální a regionální charakteristiky.

Marie Hrobařová předvádí své umění v muzeích, na tradičních jarmarcích nejen v České republice, ale i v Německu a Švýcarsku.