* 1951, Uherské Hradiště
roz. Škárová
Práce z kukuřičného šustí – tkané výrobky, panenky ze šustí
Babice

Na počátku tvorby Marie Bilíkové stálo zdobení kraslic polepováním slámou, které zhotovovala pro ÚLUV, v době mateřské dovolené. Po nástupu do zaměstnání ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti v roce 1982, kde pracovala jako dokumentátorka, se pro ni otevřel nový svět  poznávání dalších technik rukodělné výroby. Při předvádění tvorby nejrůznějších výrobků z přírodních materiálů ji nejvíce upoutaly šusťové panenky od Ludmily Kočišové a výrobky tkané z kukuřičného šustí od Rozálie Blažkové. Nejprve byla samoukem, ale snaha po zdokonalení v těchto technikách ji přivedla do kurzů pořádaných Slováckým muzeem. Nejprve pod vedením Rozálie Blažkové v roce 2007 absolvovala kurz pletení z kukuřičného šustí. Kurz pro výrobu šusťových panenek pod vedením Františky Snopkové pak navštěvovala o dva roky později. Od té doby se stále zdokonaluje, vymýšlí nové postavičky, tvary a svou práci prezentuje na nejrůznějších kulturních akcích, jarmacích a besedách ve školách.

Na práci s kukuřičným šustím je nejsložitější správně vybrat a zpracovat materiál. Používá odpad – listeny z kukuřičného šustí. Po nasbírání správných listů je potřeba je vysušit a poté před zpracováním vyprat v horké vodě a sířením zjemnit a zesvětlit. Šustí pak rozdělí podle velikosti a kvality. Širší listy jsou vhodné na sukně, z dlouhých se naopak dělají rukávy, méně kvalitním se vyplňují sukně. Pokud je potřeba, aby měl list odlišné zbarvení, barví je barvou na textil. Pracuje s vlhkým šustím, protože jen takové je poddajné a ohebné. Samotnou kostru figurky vyrábí z drátu, nití a vaty. Na jeden konec drátu pomocí vaty a nití vytvoří hlavičku, kterou obtáhne šustím. Další drátek použije pro zhotovení ručiček. Ty připevní pod hlavičku, dotvoří tělíčko a pak navrství více šustí pro zhotovení sukýnky. Po proschnutí dodělá hlavičku, zakrátí sukénku a přidá doplněk – kytičku, košíček či nářadí. V tom jí napomáhá manžel, který vyrábí z pedigového proutí košíky nebo hrábě, píšťalky či mističky ze dřeva. Každá postavička je originál a je vždy v nějaké činnosti. V současnosti vyrábí Marie Bilíková kolem sedmdesáti druhů postaviček a jejich škála se stále rozšiřuje. Samostatnou skupinu postaviček tvoří betlémy, kterých zhotovila již celou řadu.

Druhou oblíbenou, avšak náročnější technikou Marie Bilíkové je tkaní z kukuřičného šustí. Při práci je třeba z listů natrhaných na proužky stáčet nekonečný provázek, který pak natahuje na rám s hřebíčky a vytváří osnovu, která je základem různé vazby tkaného výrobku. Vznikají tak nejrůznější prostírání a podložky. Kromě toho vyrábí technikou tkaní na dřevěném kopytě, které je rovněž po obvodu opatřeno hřebíčky, košíčky dózy či obaly na papírové kapesníčky nebo ubrousky. Po zhotovení předmět nechá volně dosušit a pak ho opatrně odstraní z rámu. Tato výrobky z kukuřičného šustí jsou velmi odolné a vydrží v nezměněné podobě řadu let.

Výroba panenek z kukuřičného šustí a tkaní z téhož materiálu se stalo pro Marii Bilíkovou součástí života, kterému se věnuje na vysoké řemeslné úrovni. O tom svědčí ocenění v podobě Certifikátu Tradiční výrobek Slovácka – výrobky z kukuřičného šustí. Marie Bilíková předává své umění i dalším zájemcům a dětem. Kromě škol jezdí předvádět i na nejrůznější akce pořádané kulturními institucemi – Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Slováckým muzeem nebo obecně prospěšnou společností Park Rochus.