* 1941, Vlčnov
Vlčnov

Čestné uznání za celoživotní tvůrčí přínos a popularizaci tradiční rukodělné výroby v oblasti práce s hlínou, výroba fajánsi a kameniny.

Antonín Moštěk se narodil v roce 1941 ve Vlčnově. Rodiče František a Marie Mošťkovi podporovali výtvarné nadání svého syna a nasměřovali jej do učení do družstva Lidová tvorba v Tupesích.

Antonín Moštěk začínal jako malíř keramiky a hrnčířský učeň u významného moravského keramika a znalce fajánsové výroby Heřmana Landsfelda ve Strážnici. Záhy však přešel do dílen družstva Lidová tvorba v Tupesích, kde se vyučil malířem keramiky u Blanky Füllepové. Po vyučení se zdokonaloval u nejlepších mistrů kruhařského řemesla, největším vzorem a učitelem mu byli Jaroslav Petráš, Svatopluk Úředníček, Jaroslav Vlček či Ladislav Znoj. V jeho práci jej však nejvíce ovlivnil mistr Heřman Landsfeld, se kterým získával potřebné znalosti o historii habánské majoliky a učil se rozpoznávat fajánsovou tvorbu dílen ze slovenské i moravské strany hranice. S mistrem Landsfeldem a jeho dílnou spolupracoval až do jejího uzavření v osmdesátých letech minulého století.

V roce 1963 se Antonín Moštěk oženil a se svou ženou pracoval ve Strážnici, v Ratíškovicích a později i v ÚLUV. V Tupesích navázal velmi úzkou spolupráci s prof. Julií Horovou a Jaroslavem Hurtem a zároveň vypomáhal i v Ratíškovicích. Právě tady pracoval na návrzích výtvarníků Pravoslava Rady a Jindřišky Radové a za jejich účasti se podílel na hotovení exponátů pro světovou výstavu v Montrealu.

Od roku 1967 působil Antonín Moštěk v dílnách Ústředí lidové umělecké výroby v Uherském Hradišti. V ÚLUV získal velmi dobré zkušenosti zásluhou Marie Kotrbové, díky níž se dostala tzv. úluvácká keramika na vysokou úroveň. Antonín Moštěk prostřednictvím Marie Kotrbové získával první zkušenosti s kameninou v Poštorné v roce 1968, kde vyráběl velké kameninové mísy a vázy na světové výstavy, např. do Japonska či do Egypta. Vedle práce podle návrhů výtvarníků se vypracoval natolik, že zde dostal příležitost vytvářet i vlastní výtvarné realizace. Díky této práci získal v roce 1972 titul Mistr lidové umělecké výroby.

Po odchodu Marie Kotrbové spolupracoval intenzivně s Miroslavem Olivou, a to až do roku 1990. V době působení v ÚLUV ovlivnila zásadně tvorbu Antonína Mošťka spolupráce s Vladimírem Vaculkou a také s Idou a Gabrielou Vaculkovými. Po zrušení ÚLUV v devadesátých letech 20. století dílnu ve Vlčnově privatizoval a pracuje v ní dodnes.

Jeho znalosti, zručnost a houževnatost jej řadí mezi známé a oblíbené keramiky regionu. Za uchovávání tradičních výrobních postupů a výbornou řemeslnou kvalitu výrobků je Antonín Moštěk od roku 2001 držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel a v roce 2014 získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.

Vlčnovská dílna Antonína Mošťka se v minulosti zaměřovala především na výrobu fajánse, zpočátku podle vzorů výtvarníků ÚLUV, vyráběly se zde repliky habánské i další lidové keramiky. Mimo to se zabývala také figurální plastikou, hotovením užitkového nádobí ke stolování a výrobou drobných dekorativních předmětů i malých betlémů. V této tvorbě se snaží pokračovat stále, ale sortiment je zásadně ovlivňován poptávkou trhu, na němž je dílna existenčně závislá. V dílně tak vznikají vlastní autorské kolekce, které využívají tradičního tvarosloví a prvků, dekoru i barevnosti, ale na základě současných potřeb trhu se Antonín Moštěk a jeho rodinná dílna často uplatňuje v nových souvislostech. Výroba se proto od roku 2002 více zaměřila především na užitkovou kameninu. Sortiment představují hlavně hrníčky, jídelní, čajové a kávové soupravy, ale také zapékací mísy, pekáče a bábovkové formy, ale take miniaturky, převážně se zemitým tmavě hnědým povrchem.