Archeologická sezóna je o prázdninách v plném proudu. Plně vytížen je také vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti Miroslav Vaškových. Přesto si našel čas na krátké povídání o své cestě k vykopávkám, problémech s hledači pokladů a nově připravované výstavě.

Vystudoval jste střední ekonomickou školu, ale nakonec jste zakotvil u archeologie. Lišilo se její studium od vašich představ?
Jako mnoho mých pozdějších kolegů jsem si prošel klasickou cestu od knížek Vojtěcha Zamarovského, Eduarda Štorcha, přes návštěvy hradů a zámků, po první odbornější publikace. Na to, co bude čekat na fakultě, mě však připravili hlavně kolegové z vyšších ročníků, s nimiž jsem, ještě před nástupem do prvního semestru, absolvoval výzkum na neolitickém sídlišti v Těšeticích na Znojemsku. Na samotném studiu pak bylo zřejmě nejtěžší zapamatovat si a zautomatizovat jednotlivé typologické třídy keramiky, šperků nebo zbraní, bez čehož se archeolog neobejde. Na to však zdaleka nestačí pouze knížky. Naopak. Člověk si musí vše „osahat“, aby pochopil, co skutečně znamená například v učebnici zprvu nesrozumitelný termín spirálová vypnulina na výduti.

Jako vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea máte na starosti celý bývalý okres Uherské Hradiště, který je na naleziště velmi bohatý. Netrápí vás v této souvislosti fakt, že nechráněné lokality mohou lákat „nezvané návštěvníky“?
Problém „hledačů pokladů“ je starý téměř jako lidstvo samo, a také dnes je tento nešvar poměrně rozšířený. Vyhledávány jsou hlavně zbraně, šperky, mince, případně celé nádoby. Bohužel, tito lidé si neuvědomují nebo je jim jedno, že pro svou nenechavost mnohdy znehodnotí celé naleziště. Bránit se však můžeme jen těžko, protože není v našich silách všechny lokality objíždět a kontrolovat.

Kromě nich, ale existuje i skupina archeologů amatérů, pro které není hledání předmětů z minulosti obohacením, ale koníčkem. Spolupracujete s nimi ve Slováckém muzeu nějak?
Za těch pět let, co v muzeu působím, jsem měl možnost poznat více lidí, kteří se o archeologii zajímají a provádějí, většinou na katastrech obcí kde bydlí, povrchové sběry, případně i menší výkopy. Jsou to skuteční nadšenci s živým zájmem o archeologii, kteří nás pravidelně kontaktují a ukazují nám své sběry. Jejich nadšení a znalost terénu mě mnohdy až udivuje.

Většina lidí si archeologii představuje jako pohodové zaměstnání na čerstvém vzduchu. Léto, sluníčko svítí a vy si tam kopete téměř jako na zahrádce… Ne tak docela. Samozřejmě, hlavní výzkumná sezóna je od jara do podzimu, to do určité míry souvisí se zahájením stavebních prací, ale výjimkou není ani zimní výzkum, v lednu nebo únoru. Naposledy jsme takto pracovali předloni v Nedakonicích, kde bylo při rekonstrukci železniční trati narušeno sídliště z doby bronzové. Na výzkum jste si tehdy vozili dokonce konve s horkou vodou na polévání zmrzlé země! Ovšem i v létě dává archeologický výzkum pořádně zabrat. Celou pracovní dobu jste na přímém slunci, země je vyprahlá a velmi tvrdá, nehledě na to, že takový rýč či krumpáč dokáže taky pořádně „zahřát“. Není prostě co závidět.

V současné době se „zahříváte“ v Modré na Uherskohradišťsku. O jakou lokalitu se jedná?
Jde o jednu z nejvýznamnějších lokalit, a to nejen v našem okrese. Podařilo se nám zde odkrýt jedno z největších sídlišť z období příchodu prvních Keltů do našeho kraje, tj. z období časného laténu (5.–4. stol. př. Kr). Rozsahem a četností nálezů se jedná o nejbohatší sídliště na Moravě. Podobné bylo objeveno jen u Olomouce. Ze starších nálezů jsme zachytili ještě stopy germánského osídlení ze 4. stol. po Kr. Velký význam mají ale i nálezy z mladších období, díky nimž se v této lokalitě podařilo doložit nepřetržité osídlení od dob Velké Moravy až do 13. století, tedy úsek, který nemáme prokazatelně doložený ani na území Starého Města a Uherského Hradiště. Obecně lze říct, že z katastru Modré a blízkého Velehradu jsou známé nálezy téměř všech pravěkých, časně historických a středověkých kultur.

Letošní podzim však pozvete návštěvníky Slováckého muzea do poněkud exotičtějších krajů. Prozradíte, o co se jedná a jak jste daleko?
Máte pravdu, na podzim připravujeme, myslím, velmi zajímavou výstavu „Egypt za vlády faraónů“. Poněvadž naše muzeum nedisponuje egyptskými sbírkami, museli jsme oslovit všechny přední instituce u nás, ať už muzea, zámky, hrady, galerie, fakulty, kde se tyto sbírky nachází. Celkem bychom měli shromáždit přes tři sta kusů předmětů z Egypta, včetně tří lidských mumií.

Kdy se tedy můžeme těšit na její zahájení?
Původně jsme počítali s 30. říjnem, ale vzhledem k nutnosti sladit volné termíny egyptského velvyslance, který nad akcí převzal oficiální záštitu, a našich předních egyptologů včele s prof. Miroslavem Vernerem, došlo k posunu vernisáže na čtvrtek 6. listopadu. Součástí výstavy bude i celá řada doprovodných akcí, takže veřejnost by si měla opravdu přijít na své.