Sbírkový fond této skupiny je interně členěn na rybářství, lovectví, dřevorubectví, hrnčířství, pletařství, zpracování vlny, lnu a konopí, tkalcovství, barvířství, kovářství, stolařství, bednářství, kolářství, brašnářství, ševcovství, další řemesla  a obchod.

Z okruhu dřevorubectví, lovectví a rybolov se ve fondu nacházejí sekery, pantoky, kyjanice, různé typy pil i hevery. Z lovectví patří k nejzajímavějším řada pastí a rybářství reprezentuje malá expozice v patře památkového stavení v Topolné č. p. 93, kde lze vidět  ucelenou kolekci. Tvoří ji sítě, čeřeny, vrše, vidlice hrkače, koše na ryby. Kolekce byla doplněna darem zásobníku haltéře na ryby a zajímavým stolem, na němž se půlily ryby při tržním prodeji od rodiny Mazůrků z Uh. Hradiště-Rybáren.

Sbírka keramiky patří k nejstarším v muzeu a tvořila základ exponátů při otevření Slováckého muzea v roce 1914. Byla to především majolika západoslovenské provenience, ale i hrnčina. Darem i koupí získalo muzeum 600 kusů keramiky od sběratele Františka Kretze v době  vzniku muzea, další pak z jeho pozůstalosti, při znovuotevření v roce 1931 byla zakoupena další keramika čítající 237 kusů od Stanislava Lolka. Obsahuje dnes kolem pěti tisíc keramických předmětů. Ve čtyřicátých letech zakoupilo muzeum majoliku i hrnčinu od Rudolfa Kynčla z Velké nad Veličkou, jednotlivě pak od lékárníka Josefa Stancla, Josefa Kromsiána z Mistřic. V roce 1959 byly převedeny sbírky keramiky z velehradského muzea, v roce 1964 z muzea ve Velké nad Veličkou, v roce 1965 sbírky keramiky z muzea v Hodoníně. Sběrovou akcí v roce 1968 získalo muzeum dalších 460 kusů, především hrnčiny. V sedmdesátých letech předalo muzeu ÚLUV v Uh. Hradišti vývojové vzorky keramiky vyráběné v jejich dílnách. V roce 1978 převedl MNV v Halenkovicích z pozůstalosti konsistorního rady Tomáše Lopraise část jeho sbírky s osobitou keramikou Albína Žitného. V devadesátých letech získalo muzeum větší soubor keramiky od Josefa Zemka z Vlčnova, Josefa Župky z Jankovic, Josefa Hubáčka z Kudlovic, Karla Fukse z Brna a Martina Bělánka ze Suché Loze. V roce 2005 získalo muzeum velký soubor keramiky, dokumentující současný stav keramické výroby na Uherskohradišťsku. Její převážná část je vystavena v expozici Na počátku byla hlína v Buchlovicích.

Pletiva – předměty ze slámy, orobince, proutí, loubku, rákosu a kukuřičného šustí tvoří samostatnou kolekci. K nejvzácnějším patří zásobnice na mouku, různé typy košů, včetně koutních a prádelních, kufry,  košiny, kukaně pro kvočny, ale i opletené demižóny. Z loubky najdeme ve fondu řičice, krabice a opálky.

Tkalcovství, zpracování lnu, konopí a vlny je ve fondu zastoupeno tkalcovskými stavy s příslušenstvím, motovidly, nitělnicemi, navijáky, stávky a vývojovou řadou vertikálních a horizontálních kolovratů, získaných převážně sběrovou akcí v roce 1968 pro připravovanou expozici. Kolekci doplňují lámky, drhleny, hachle, přeslice, vřetena a formy na rukavice – modly z oblasti moravských Kopanic a Horňácka.

Barvířství reprezentuje výjimečný soubor osmdesáti modrotiskových forem, získaných darem od A. Peřinkové z Valašských Klobouk, A. Tichého a A. Martykána z Veselí nad Moravou a barvířský kruh.

Kovářství a zámečnictví je věnována i expozice v objektu souboru Lidových staveb v Topolné. K nejvzácnějším exponátům patří kovářské měchy z Pitína s datací 1731, z Buchlovic z poloviny 18. století, kovadliny a další výrobní pomůcky – průbojníky, hladíky, kleště, matrice, štekly, závitnice, klíče, kování, panty, podkovy a unikátní datované a signované kruhové objímky z vozu.

Samostatnou podskupinu tvoří předměty oborů, pracujících se dřevem – stolařství, kolářství, bednářství a tesařství. Soubor sbírkových předmětů obsahuje stovku druhů hoblíků, římsovňáky, bednářské nádobníky, dýnkovače, drážkovače, hýsky-rýskovače, některé s datací nebo iniciálami, dále pořízy, kladiva, sekery, pantoky, kolářské vrtáky, šuplery, úhelníky, měřidla, pilníky, bednářské stolice, brusné kameny i stolařský soustruh.

Ševcovství a zpracování kůže je ve fondu zastoupeno díky výzkumům etnografického oddělení, zaměřených na řemesla v devadesátých letech 20. století. K nejstarším patří ševcovská stolice s bohatým příslušenstvím, opravářská kolekce z Vések, část obuvnické dílny z Mutěnic a sada nářadí z ševcovské dílny z Havřic.