Již od 16. století drželi hradišťští měšťané vinohrady v katastru obce Mařatice, v 17. století jsou zmiňovány vinohrady v Dolní, Prostřední a Dlouhé hoře. V dobách moru zde obyvatelé města hledali útočiště před zhoubnou epidemií. Od 2. poloviny 17. století dochází k výstavbě vinných sklepů, dosahujících délky od 8 do 30 metrů, jejich zvláštností jsou nadstavby určené pro chvíle odpočinku.

Sláva mařatických vinohradů začala upadat po napadení révokazem v letech 1880–1890. Búdy a sklepy přesto dále soužily jako místo nedělních výletů, odpočinku a rozptýlení. Mařatické vinohrady, sklepy a búdy lákaly významné osobnosti. Navštívili je např. hudebníci K. Kreutzer, J. Kubelík, V. Novák, J. Suk, literáti A. Heyduk, A. Jirásek, S. Čech, J. Durych, J. S. Machar, výtvarníci M. Aleš, J. Mánes, A. Slavíček, J. Uprka, A. Frolka, S. Lolek a mnoho dalších.

Nejstarší stavby se nacházejí mezi bývalými měšťanskými sklepy a vinohradními domy, soustředěnými především v Dolní a Dlouhé hoře. Do okruhu lidové architektury pat í vinné búdy v Soví hoře, které představují další z typů vinohradních staveb.

Mezi nejkrásnější patří barokní nadsklepní dům č. p. 247, pocházející z roku 1740, dnes vinárna U Lisu, který je prohlášenou kulturní památkou.