S výstavbou kostela sv. Františka Xaverského bylo započato v roce 1670, stavba probíhala až do roku 1686 Podle projektu Jana Dominika Orsi di Orsini stavbu řídil Jan Jeroným Canevalle. Předlohou pro stavbu kostela se stal Vignolův kostel Il Gezu v Římě. Průčelí kostela zdobí sochy řádových světců: zcela nahoře sv. František Xaverský, vlevo pod sebou sv. Alois a sv. Ignác z Loyoly, vpravo sv. Josef a sv. František Borgiáš. Jednolodní stavba s pravoúhlým kněžištěm má po stranách po třech kaplích. Na výzdobě interiéru se podílela řada významných umělců. Obraz Františka Xaverského nad hlavním oltářem vytvořil pražský malíř Jan Jiří Heintsch, obrazy v bočních kaplích Ignác Raab. Sochy bočních oltářů sv. Barbory a sv. Kateřiny, stejně jako kazatelna, jsou dílem Ondřeje Schweigla, truhlářské práce provedl Adam Freytag (přezdívaný „domácí“ Praxiteles). Presbyterium opatřil iluzivní malovanou architekturou Juda Tadeáš Supper. Novodobou štukaturu interiéru provedl v roce 1895 podle návrhu architekta Schulze sochař Antonín Popp. V hrobce před hlavním oltářem jsou ostatky zakladatelky koleje Kateřiny Zoubkové ze Zdětína.