Výstava Petra Včelky a Petra Bulavy není zamýšlena jako společný prostor pro dva solitéry, ale jako prostor spolupráce a společné snahy toto teritorium nějak přetvořit a nově definovat. Práce obou autorů staví na klasickém uměleckém vzdělání a oba tak vycházejí z dobře zvládnutého budování hmoty, prostoru a jiných aspektů uměleckého řemesla. Svůj počáteční objekt zájmu, tedy realitu či její výsek, však v různých technikách dále posouvají směrem k jejímu znejasnění a abstrahování. Mimésis tak ustupuje abstrakci a ta se znovu v plynulém pohybu vrací k realitě. Právě tento pro oba autory samozřejmý pohyb dává jejich pracím zvláštní oneirický charakter.