V roce 1098 opat Robert z Molesme odešel s nespokojenou částí benediktinských mnichů do pusté krajiny v okolí Citeaux (lat. Cistercium), kde společně založili klášter nazvaný Novum monasterium. Zde se následně zavázali k návratu k Řeholi sv. Benedikta „do slova a do písmene“, opět tak byla vedle modlitby a čtení písma velmi zdůrazněna i manuální práce. Nejvýznamnějším myslitelem cisterciáckého řádu byl sv. Bernard z Clairvaux, který kromě přísných pravidel společného života mnichů prosazoval i umírněnost a čistotu v architektuře. Podle jeho vize byly posléze po celé Evropě budovány především trojlodní baziliky s transeptem a pravoúhlým chórem i bočními kaplemi, jež nezdobily ani věže, ani žádná malířská či sochařská výzdoba, jinak velmi typická pro románský i gotický sloh. Vedle klášterních budov najdeme u cisterciáků i vznosnou architekturu hospodářských dvorů a řemeslných dílen. Přednášející Mgr. Aleš Flídr.