U příležitosti Mezinárodního roku sbližování kultur připravilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s Muzeem J. A. Komenského v Uherském Brodě a Národním muzeem v Praze – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur atraktivní či exotickou výstavu Etiopie objektivem etnografa.

Velkoformátové barevné fotografie našeho kolegy, ředitele Muzea JAK v Uherském Brodě, dr. Pavla Popelky byly pořízeny na autorově cestě po Etiopii v listopadu a prosinci roku 2009 a jejich atmosféra nás přivádí do východní Afriky.

Ve společnosti světoběžníka, podnikatele, i známého filmového režiséra, který byl rovněž vedoucí výpravy, dvou žen a také experta na přežití v extrémních podmínkách zavítal Pavel Popelka nejprve do města, které nese jméno po pradávném králi – Lalibela. A právě tady začalo devatenáctidenní putování – a právě tady – jakoby se vzdálenost od nás, vnímaná zatím spíše geograficky, přenesla i do časového posunu – etnograf, cestovatel a fotograf zachytil takřka starověké výjevy při křesťanských bohoslužbách v několika ze zdejších 13 chrámů, vytesaných přímo ve skále, často pod úrovní terénu. Na tomto místě si připomeňme, že křesťanství má na tomto území starší tradici, než v naší zemi.

Expedice pak putovala do hlavního města Etiopie – Adis Abeby, k jezerům Rift Waley, na rybí trh do Awasy, ke kmenu Boranů v El Sodu, kde se ze dna jezera v sopečném kráteru za těžkých podmínek těží sůl.

Snímky nás vedou ke kmeni Konso, do vesnic Erbore, Nyangatomu na břehu řeky Omo a Korchy – ke kmenům Karo a Hamarů.

Ve vesnici Arna se podařilo Pavlovi Popelkovi zachytit tzv. bull-jumping, jehož součástí je tradiční etnický rituální tanec, v současnosti se samopaly.

bezpochyby zajímavý a výjimečný byl trh v Key Afaru a Národní park Mago.

Z deníku i popisek, které provázejí výstavu se dovídáme, že v Kelle sídlí strach nahánějící bojovný kmen Mursiů, jejichž dívky nosí labretu – hliněný talířek ve rtu.

Autor výstavy na své cestě Etiopií navštívil další místa – Dimeka, Konso, Dorze s rastafariánskými tanečníky, Chenche, jezero Chamo a Arba Minch, předem stanovený cíl celé cesty, dějiště mezinárodního folklorního festivalu 1000 hvězd.

Jak to všechno nakonec dopadlo, to poodhaluje nejen autorův Cestovní deník, v němž sobě vlastní úsměvnou formou se s námi dělí o své zážitky a poznatky z navštívených míst i z průběhu celé cesty. Cestovní deník byl vydán u příležitosti výstavy, realizované už v domovském muzeu.

Jezero v Národním parku Nechisar s pelikány, hrochy a krokodýly a návrat do Adis Abeby uzavírají výstavu provázenou cestopisem v textech a fotografiích etnografa Pavla Popelky, jehož objektivem se můžeme přiblížit k autorovým zážitkům.

Atmosféru dotvářejí také padesát exotických předmětů ze sbírky Národního muzea v Praze – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a také ze soukromé sbírky autora výstavy. Z nich k unikátním patří Líbací kříže z kovu či dřeva z Addis Abeby, ženský a mužský tradiční šat, dýky, hřebeny, lepačky, borkoty, tedy neobvyklé podhlavníky, sloužící k sezení, nebo jako podložka pod hlavu k odpočinku nebo ke spaní, ale i zajímavé hračky – chřestidla, primitivní drnkací hudební nástroje, amulety, dřevěné a hliněné sošky a další užitkové předměty, sloužící běžně v domácnosti.