Masopustem, který se konal šest týdnů před Velikonocemi, končila doba muzik, zábav a všech světských radovánek. Popeleční středou začínalo čtyřicetidenní období půstu. V minulosti se půst poctivě dodržoval, proto si lidé chtěli ještě do poslední chvíle užít zpěvu, tance a jídla. Hospodyňky se snažily co nejlépe pohostit příchozí fašančáry. Nejčastějším masopustním pečivem byly smažené koblihy a boží milosti, které pekařky vytvářely v různých geometrických tvarech, jako byly trojúhelníky, čtverce, obdélníky nebo hvězdy. Boží milosti se smažily, některé hospodyňky však uměly připravit i pečené. Ke starému typu pohoštění pak vedle milostí patřily také dnes již méně známé trubičky z kynutého koblihového těsta plněné ušlehaným sněhem. Trubičky se pak smažily stejně jako koblihy. Dalším neobvyklým druhem pečiva byly smažené růže – obdoba božích milostí, tvořené řídkým těstem, do kterého se namáčela kovová forma.

Program tematicky navazuje na podobně zaměřený pořad věnovaný fašankovým pochutinám, který se ve Slováckém muzeu konal v předloňském roce, a doplňuje ho o další způsoby jejich přípravy i další varianty. Pro každého návštěvníka bude připraven malý receptář.