Počáteční výstavní aktivity obou umělců souvisejí se Slováckým muzeem. Jejich dílům se zde pootevřely dveře do výstavních síní, vždyť zde dostali poprvé příležitost představit společně své práce (1941). Další prezentace následovaly v dalších letech. Letošní výstavou jim Slovácké muzeum skládá hold jako završení svých stoletých oslav.

Ida a Vladislav Vaculkovi se narodili na Slovácku. S výjimkou let strávených na malířských studiích v Praze prožili celý život v našem kraji. Uherské Hradiště a Jarošov, Uherský Brod, Strážnice, Veselí nad Moravou, Hodonín a Zlín, to byla města, kde brzy a často vystavovali a kde našli i své prvotní soukromé a institucionální sběratele.

Jak léta plynula, jejich tvorba zrála, rozrůstala se a členila. Postupně obsáhla nejen malbu a kresbu, ale i keramiku, a v případě Vladislava Vaculky i grafiku, textilní tvorbu, sochy a šperky. Významný československý historik umění Jaromír Pečírka již v roce 1963 k jejich dílu vyslovil slova, která jsou stále platná: „Síla umění manželů Vaculkových je v jeho osobitosti, původnosti. Že se v něm ozývají hlasy tradice, že je v něm něco z magie pradávných dob a něco z lidových svátečních obyčejů, že se v něm pojí pradávná lidská víra i pověra s výtvarnou ušlechtilostí a výrazem naší doby, že jejich umění roste z lidovosti věky pěstované a vypěstované – v tom je jeho síla. A jeho obsahem jsou: láska, veselost, tajemnost, tj. lidský život ve svých vrcholech nejvyšších. Slovácko je úsměv, výskot, radost. Vaculkovi jsou jejich výmluvnými a vynikajícími tlumočníky“.

Příznivé hlasy, pochvalné recenze i kritiky se postupně šířily a jména Vaculkových vstupovala ve známost. Nejprve v moravských centrech v Brně a Olomouci, poté také v Praze a posléze i v zahraničí (připomeňme jejich významná ocenění, např. stříbrná medaile udělená Vladislavu Vaculkovi na Mezinárodní výstavě keramiky v Praze v roce 1962, Cena Antonína Procházky v roce 1969 nebo zlatá medaile Idě Vaculkové v italském Gualdo Tadinu v roce 1989, Cena města Uh. Hradiště v roce 2000).

Umělecký odkaz Vladislava a Idy Vaculkových je nesporný. Byli příkladem umělců, kteří se s naprostou samozřejmostí obětovali svému dílu a přitom si vždy našli dostatek času, porozumění a laskavosti pro rodinu a své přátele.

Součástí vernisáže bude prezentace pamětní desky Vladislavu a Idě Vaculkovým na domě ve Františkánské ulici čp. 172 v Uherském Hradišti, kde umělci prožili velkou část svého života. Desku vytvořil Vaculkův žák akademický sochař Otmar Oliva. Vznik pamětní desky Idě a Vladislavu Vaculkovým inicioval Ing. Ladislav Šupka, předseda Muzejního spolku a bývalý starosta Uherského Hradiště počátkem roku 2011. Zadavatelem se stalo město Uherské Hradiště. Otmar Oliva na řešení tohoto náročného úkolu pracoval několik let a podařilo se mu jedinečným způsobem charakterizovat nejen dílo obou umělců, ale i jejich nelehký životní osud. Pamětní deska je složena ze tří částí (každá o rozměru cca 90×60×35 cm), odlita v hliníku. Všechny technologické náklady na sebe sponzorsky vzal Alucast, s. r. o. Tupesy (Ing. Jarmil Cileček). Pamětní deska bude instalována na dům 13. října 2014.