Tomáš Vosolsobě (*1937) je autorem, který brzy na začátku své výtvarné cesty směřoval k nepředmětnému zobrazování, přičemž hledal a vybíral postupy osobitých kombinací. Už v dobách studií na pražské Akademii výtvarných umění (1956–1962) v ateliéru profesora Karla Součka, přitahoval ho způsob tvoření propojením základních výtvarných materiálů a souhrnu záměrů i částečné nahodilosti. V kontrastech bílého papíru a černé tuše vznikaly překládáním a otiskováním zvláštní útvary charakteristické nosnou středovou osou s přeléváním a nepředvídatelným opakováním menších či větších ploch. Tento způsob autorského snažení se rozvíjel po celá 60. léta, i když se občas v krátkých epizodách zabýval dalšími náměty či problematikou strukturálních uskupení. V roce 1969 se autor rozhodl přerušit svou volnou výtvarnou práci a věnoval se fotografii, převážně pro potřeby Poštovního muzea v Praze. Pouze výjimečně se vracel k původním aktivitám. Teprve na přelomu 70. a 80. let se znovu začal zabývat vlastní tvorbou, v níž navázal jak na minulé odkazy, tak i v dalším rozvíjení nových nápadů. Dalším zásadním obratem v jeho životě bylo přestěhování do Švýcarska v roce 1982. V této souvislosti se dá mluvit o nové etapě jeho tvůrčího projevu i postupné proměně v objemu tvarů i barevnosti. Vystavoval v řadě evropských galerií (Švýcarsko, Německo, Itálie ad.) a na čas stál poněkud stranou českého výtvarného života. V průběhu 90. let se začal vracet do své vlasti a postupně také představoval svou aktuální tvorbu. Rozhodl se pro definitivní návrat a shodou náhod se usadil ve Velvarech.

Výběr exponátů pro hradišťskou výstavu vychází z malé části z artefaktů vzniklých v 60. letech, zásadní soubor však představuje obrazy převážně z 90. let. Z původního zdroje exteriérových předloh si vybírá tvarově zajímavé výřezy, které pojednává v jasných barevných tónech a nápaditých kontrastech, skládá je do velkorysých útvarů více či méně osově protikladných či přiléhajících. Oproti klasickým malířským postupům používá otisky z fólií a k nim pak přidává další vstupy k vyrovnání kompozičního schématu.

Tomáš Vosolsobě je autorem osobitým, nápaditým a trochu i osamělým na své cestě výtvarným světem. Přesto se o jeho tvorbě dá mluvit s uznáním a přiznat jí pevné místo v kontextu evropského moderního umění.

Marie Martykánová